Václav Bláha

Vytvořil stránku podle práce Jana Felixe s cílem doplnit chybějící údaje, případně je opravit. Doplňky i opravy posílejte na adresu:

blayy@seznam.cz        tel. číslo: 420 607 689 683

Rodokmen Felix
 

Rodokmen Felix

 První  generace:

Jan Felix * 7.8.1782 v Černilově č. /131/, + viz poznámka 8

oo 23.2.1800 v Černilově č. /126/ Kateřina Jedličková * 23.3.1779 v Černilově /15/, +15.11.1854

Druhá generace:

Děti Jana a Kateřiny Felixových, poslední z nich je Karel Felix:

Kateřina * 7.9.1801 +19.5.1802

Václav * 7.12.1803

Kateřina * 20.9.1806

Jan * 2.1.1809

Karel Felix * 5.2.1814 v Černilově č. 148
oo 27.10.1840 v Libranticích č. 36
Marie Sováková x 26.5.1821 v Libranticích č. 34

Třetí generace:

Děti Karla a Marie Felixových:

Poznámka (?) manželky Václava a Emanuela jsou neznámé.

Poznámka 1

Pokrevní vztah všech členů rodu uvedených v tomto rodokmenu je dán tím, že všichni mají společného předka – Karla Felixe a jeho manželku Marii, roz. Sovákovou. Jsou tedy navzájem příbuzní. Od Karla Felixe sledujeme další příbuzné (rodiče, prarodiče a event. další předky) už jen v přímé řadě, nesledujeme rodokmeny jeho sourozenců. (viz Příloha č. 1)

Poznámka 2

Rod Felixů pochází z Černilova, okres Hradec Králové. Černilov je velmi stará obec. V listině se objevuje poprvé v r. 1271 a z této doby jsou také zmínky o černilovské plebánii. V 17. stol. je Černilovský obvod včleněn do obvodů k Holohlavům a až v roce 1718 je opět ustaven jako samostatná plebánie., Od tohoto roku jsou zase k dispozici matriky narozených, snubní a zemřelých z Černilova a z příslušných obcí. Do Černilovské plebánie patřily v 18. a 19. století obce: Černilov, Horní Černilov, Dolní Černilov, Bukovina, Divec, Lejšovka, Librantice, Libřice, Výrava.

Poznámka 3

Z matrik vyplývá, že v Černilově žily v 18. století alespoň 3 rodiny Felixů, které vlastnily usedlost (chalupníci) a pravděpodobně další rodiny bezzemků.
  č/126/- 156 Jan F. do r. 1796, pak Mikuláš F. 1798, Václav F. do roku 1850
  č/131/- 143 Mikuláš F. do r. 1796 pak Václav F do 1800
  č/200/ - Jan Felix
V Černilovských matrikách je jméno Felix uvedeno několikráte již v první polovině 18. století, např. v matrice zemřelých /sign 18-1/ v době od 17.11.1743 do 26.4.1749, to je 5 a ½ roků, zemřelo 10 Felixů. Zatím nelze bezpečně zjistit, zda jde původně o jednu rodinu, která se později dělila, nebo o dvě a více rodin Felixových, každou z jiného rodu.

Poznámka 4

Přehled a soupis členů rodu Felixů začíná Janem a Kateřinou Felixovými a považujeme je za první generaci. Jan se narodil v Černilově č. /131/ dne 7.8.1782 /sign 18-2/ jako syn Mikuláše Felixe, chalupníka z Černilova a jeho manželky Dorothey. V matrikách se tehdy rod ženy ani číslo domu , ze kterého rodiče pocházeli, neuváděl. Teprve patent Josefa II ze dne 20.2.1784 zde zjednal nápravu. Je založen v /sign 18-2 str.209/ Kateřina se narodila dne 23.3.1779 v Černilově č. 15 /sign 18-2/ jako manželská dcera Samuela Jedličky, koláře z Černilova a jeho manželky Terezie.

Poznámka 5

Kolik bylo dětí v rodině Mikuláše Felixe, zatím nevíme. V rodině Samuela Jedličky bylo alespoň 6 dětí, a to:
            Anna                * 12.3.1775
            Dorothea          * 13.4.1777
            Kateřina            * 23.2.1779, manželka Jana
            Ludmila             * 18.12.1780
            Tereza              * 13.7.1783
            Václav              * 2.8.1786
všichni se narodili v domě Černilov (15)
 

Poznámka 6

Jan a Kateřina byli oddáni dne 23.2.1800 v Černilově č. 126. Oba jsou v matrice uvedeni jako 18. lettí. Janovi však přesně vzato ještě 18 let nebylo a Kateřině bylo naopak téměř 21 let. Svatba se nekonala u Jedličků, ale v chalupě rodičů ženicha, což bylo neobvyklé.

Poznámka 7

Jan a Kateřina měli spolu několik dětí. Ze záznamů v matrice víme o následujících:

            Kateřina            x 7.9.1800 +19.5.1802
            Václav              x 7.12.1803
            Kateřina            x 20.9.1806
            Jan                   x 2.1.1809
            Karel                x 5.2.1814
První čtyři se narodili v chalupě č./126/-156 Mikuláše Felixe, poslední Karel v chalupě č.148?
Nadále sledujeme už jen Karla a jeho potomstvo.

Poznámka 8

Karel byl poslední dítě, narodil se jako pohrobek. Jeho otec ještě před narozením Karla odešel z domova buď za prací, nebo z jiných důvodů a před narozením Karla přišel o život. Nevíme zatím, kde a kdy. Pro těhotnou Kateřinu měl tento vývoj neblahé důsledky. Jelikož v době porodu nebyl manžel přítomen, byl novorozenec Karel považován za nemanželské dítě, což vyplývá ze záznamu v matrice /sign.18-4/. Záznam zní: 5.2.1814 č. domu 148 Karel-otec: nevyplněno Matka: Kateřina dcera Samuela Jedličky a vdova po Janu Felixovi Ze záznamu tedy vyplývá, že farář věděl o Janově smrti, ale zřejmě nevěděl, kdy a kde Jan zemřel, a proto nevěřil Kateřině, že dítě je Janovo. Další záznamy v matrikách, týkající se Karla, jsou o 25 a více let později. Záznam o jeho sňatku s Marií Sovákovou /sign 18-9/ a záznamy o narození jeho prvních čtyř dětí uvádí Karla ještě jako nemanželského syna Kateřiny Felixové, vdovy po Janu Felixovi. Ve všech dalších záznamech v matrikách počínaje narozením Kateřiny x 25.9.1849 a všech dalších dětí je Karel uveden jako manželský syn po zemřelém Janu Felixovi a Kateřiny rodem Jedličkové. V předcházejících matričních záznamech je několik chyb a zmatků z čehož plyne, že kolem Janovy smrti není dostatečně jasno.

Poznámka 9

Po školní docházce odešel Karel pravděpodobně sloužit sedlákům. Přestěhoval se jako mladík z Černilova do Librantic a tam se seznámil s Marií Sovákovou, kterou si později vzal za ženu a založil rodinu. Tím vznikla velká Librantická větev Felixů, do které dnes patří více než 600 členů a 250 rodin /stav k 30.6.1989, není ještě uzavřen/

Poznámka 10

Ve snubní matrice /sign 18-9/ je uvedeno, že Karel je chalupníkem z Librantic č. 36, vlastnil tedy při uzavření statku usedlost. To za normálních okolností není možné, aby jako šestadvacetiletý mladík a ženich měl již vyděláno na chalupu. Zatím nevíme, jak ji získal, resp. jak ji získali novomanželé. K vyjasnění této otázky je nutné prostudovat staré gruntovní knihy Librantické.

Poznámka 11

Karel a Marie měli spolu 13 dětí. Mimo Václava a Jana se narodily všechny děti v chalupě č. 36. Václav a Jan dle matriky se narodili v č. 34, tedy v chalupě Sovákových /rodiče Marie/. U Jana došlo později k opravě čísla na 36. V pořadí 10. dítě zemřelo během prvého dne života (* 11.2.1862-hoch). Dostal sice jméno Josef, ale v matrice narozených není uvedeno. Další 11. dítě se narodilo dne 19.9.1863 jako mrtvé (děvče). Obě děti jsou zapsané v matrice zemřelých /sign 18-4831/.Z ostatních dětí předčasně zemřel jako svobodný Josef * 4.4.1865, +19.3.1889 na černé neštovice. Ostatních 10 dětí založilo rodiny.

Karel a Marie se dožili 33 vnoučat.

Poznámka 12

Lze předpokládat, že děvčata sloužila u sedláků, doma by sotva takové množství dětí uživili. Hoši se učili řemeslu“ Václav byl puškařem, Jan nožířem, Karel zůstal doma a převzal později chalupu a pole, Eman se vyučil uměleckým kovářem a zámečníkem. U Josefa, který zemřel jako třiadvacetiletý, nelze již řemeslo zjistit, lze však předpokládat, že byl také vyučen.
Václav, Jan a Eman se po vyučení dali na vandr:
Václav cestoval do Rakouska, kde se uplatnil ve zbrojní továrně ve Steyru. Tam se také natrvalo usadil a dosáhl lepšího postavení. Snad dvakráte, ještě jako mládenec, byl doma na návštěvě. Choval se prý trochu odměřeně, snad i arogantně a nenašel k rodině již bližší kontakt. Většina členů rodiny s ním neudržovala žádný styk. Byl ženatý a měl dvě děti, jeho větev rodokmenu je celá v Rakousku a pro nedostatek informací není dokončena. Janova cesta není dostatečně známa. Byl však mimo jiné také v Rakousku. Celkem vzato však žádné štěstí ve světě nenašel a vrátil se chudý, jak odešel.
Eman odcestoval dávno před první světovou válkou do Ruska, kde své bohaté řemeslné znalosti v oboru uměleckého kovářství uplatnil a později se v Petrohradě /dnešním Leningradě/ osamostatnil. V Rusku se také oženil, ale děti neměl. Po válce asi 1919 nebo 1920 se vrátil s manželkou do Československa. V Hradci Králové se Eman osamostatnil a založil společně s nějakým Beerem, s kterým prý už v Rusku spolupracoval, v šancích Kavalier dílnu zámečnickou a umělecké kovářství. Manželka Emana onemocněla a brzy zemřela. Eman se vrátil ke své první lásce, ovdovělé (Anny?) Zelenkové, která vedla hospodu v podloubí za kostelem Sv.ducha. Dle záznamů v matrice /sign 18-3594/ přestoupil Eman dne 23.8.1930 /doklad č. 23/518/ do církve Československé.

Poznámka 13

Na začátku sedmdesátých let 19. Stol. Začali Karel a Marie Felixovi ještě stavět novou chaloupku, Librantice č. 99. Stavbu zahájili asi v roce 1872 nebo 1873 jak vyplývá z výřezu ve středním střešním trámu fasády, který zní:
            „Bůh žehnej příbytku a lide tem, kteří svorně přebývati budou v něm. Vystaven jest tento příbytek s pomocí boží nákladem manželů Karla a Marie Felixových v roce 1872“ Poslední číslice letopočtu není dobře čitelná a bude nutno ji později event. opravit. Zda Karel a Marie v chaloupce bydleli nebo nadále zůstali v chalupě č. 36 nelze spolehlivě zjistit, ale od roku 1880 se jim tam narodil Stanislav a později ještě Jan a Anna. Po smrti Karla Felixe v roce 1892 převzal chaloupku jeho syn Jan, protože však nebyl schopen po smrti rodičů vyplatit sourozence, došlo k prodeji a chaloupku koupila Anna Popová. Přilehlá pole si Jan ponechal. Během něolika málo let asi 1900, prodala Anna Popová chaloupku Hrnčířovi. Dnes v ní bydlí jeho syn. Prakticky je v původní podobě, má však vyměněna pouze okna a vstupní dveře a je velmi dobře udržovaná. Stojí pod ochranou památkové péče. Pole u chaloupky č. 99 převzala po smrti Jana jeho dcera Marie, sama je však neobdělávala, ale pronajímala Hrnčířovi. Po roce 1945 převzalo pole JZD Librantice.

Třešť 31.12.1989                                                                                             Vladimír Felix