Stanislav Felix narozený dne 4.2.1880 se vyučil po dokončení školní docházky truhlářem. Pracoval krátkou dobu jako tovaryš a pak odešel z domova. Nejdříve byl v Bavorsku a pracoval asi  pět let jako truhlář ve Weidenu. Potom procestoval několik míst v Německu , až se dostal do Brém, kde bydlel od 14.7.1908 v Nenenstr.88 /doklad policejní potvrzení ze dna 17.6.1910/. Stanislav chtěl původně vycestovat do Ameriky, ale u firmy „Missler“, která zprostředkovávala vystěhování, poznal Marii Novotnou, která rovněž se svým bratrem uvažovala o vystěhování do zámoří. Oba se dohodli, když se jim podařilo sehnat vhodné pracovní příležitosti, že zůstanou v Brémách a 1.10.1910 uzavřeli sňatek. Brzy získali pěkný třípokojový byt, ve kterém rodina bydlela až do roku 1943, kdy vyhořel celý dům po leteckém náletu za druhé světové války. Měli spolu dva syny – Waldemara a Richarda.
Stanislav byl aktivní politický pracovník, sociálně demokratického smýšlení, pomáhal zakládat a rozvíjet spotřebitelské družstvo. Byl neznaboh, neuzavřel církevní sňatek a nenechal pokřtít své děti. Tím se dostal do vážných rozepří s rodičemi, ale hlavně s otcem. Pro klid v rodině však z církve nevystoupil. Také byl trochu flegmatik, jinak nelze vysvětlit, proč uzavřel sňatek pod jménem Feliks na základě dokladů z Černilovské fary, na kterých bylo příjmení nesprávně zapsáno – Feliks. Také domovský ze dne 17.3.1910 byl původně napsán na jméno Feliks a později přepsán na Felix. Stanislav však podepsal domovský list správně Felix.
V roce 1915 byl Stanislav povolán do války. Na jaře roku 1917 byl v Rumunsku těžce raněn do břicha. Dlouho ležel v lazaretu v Kremži, kde po komplikacích dne 25.9.1917 zemřel. Dle úmrtního listu /II/Fo147/ zemřel jako kaprál pěšího pluku č.11, příčin smrti: infekce střev a srdeční slabost. Pochován byl v Kremži v Rakousku.