Otto Felix
Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v Libranticích a v Třebechovicích. Poté nastoupil na pletařskou školu ve Strakonicích, kde bydlel u svého strýce. Pouze několik měsíců po škole pracoval v Ústí nad Orlicí u svého řemesla a potom se k němu již nikdy nevrátil.
Jeho koníčkem a sne bylo divadlo, a proto chtěl studovat herectví, ale strýc Josef mu to nikdy nedovolil. Proto si našel místo v Nemocenské pojišťovně v Hradci Králové, kde pracoval až do konce války. Zde se také seznámil s paní Mášou Kolínovou /její manžel pracoval jako ředitel Nemocenské pojišťovny/.
Když nemohl studovat herectví, hrával ochotnické divadlo v Libranticích i v Hradci Králové a pracoval v kulturní organizaci NOUZ s níž organizoval různé kulturní akce.
Okamžitě po skončení války se odstěhoval do Prahy, kde byl provozním ředitelem divadla 5.května /bývalé německé divadlo/. Po sloučení tohoto divadla s Národním divadlem odešel po různých kádrových tahanicích do jiného divadla a později do Hutí na Kladně, kde se mu však stal dost těžký úraz popálení a tak z Kladna odešel. Otta měl ruce na manuální práci doslova levé. Odešel do výrobního družstva Kožařů v Modřanech, kde nejdříve pracoval manuelně a později jako úředník. V družstvu e projevil jako iniciativní pracovník a zlepšovatel v evidenci materiálů a DKP. Jeho ZN v oblasti DKP byl uplatněn i v mnoha dalších podnicích. Zde pracoval až do odchodu do důchodu. Manželé Kolínovi se rovněž odstěhovali do Prahy a tak veliká láska mezi Ottou a Mášou pokračovala. Po smrti pana Kolína pak spolu žili až do Ottovi smrti Žádné potomky Otta nezanechal.